Nechat se žít

Nepochopíme-li správně lunární princip v nás, tak nezvládneme, co nám Slunce nabízí,“ říká Tatjana Micić. A k čemu je dobré znát vhodný směr své cesty? Protože všechno se vším souvisí a protože se říká Jak nahoře, tak i dole. „A pak najednou uvidíte, že to, čemu lidé říkají krize, je jenom určitá fáze jejich života. Co ale jednou začne, také jednou skončí," usmívá se paní Tanja.

 

Srovnáváte, kladete vedle sebe, porovnáváte, hledáte souvislosti, snažíte se jim porozumět. Proč jste se vydala právě tímhle směrem?

Vždycky jsem se zajímala o celistvý pohled na svět, člověka a život. Na bělehradské univerzitě jsem studovala literaturu a v jejím rámci také mytologii, filozofii a kulturní antropologii. Později jsem žila a pracovala v Číně, kde jsem se dostala do kontaktu s čínskou medicínou, a pak jsem tady v Čechách začala učit na filozofické fakultě. Pro mě je ale základem všeho právě srovnávání. Vždycky jsem všechno brala daleko šířeji.

Jak se tenhle váš zájem o širší souvislosti projevuje?

Zajímám se o antickou a orientální mytologii, náboženství a dějiny a díky nim vidím život komplexněji. Je spousta lidí, kteří se specializují v jedné metodě a věnují se jenom jí. To je naprosto v pořádku, ale to nejsem já. (směje se) Já se spíš snažím lidem nabídnout širší pohled na jejich životní situace v tomto světě, ve kterém žijeme.

Během osobních konzultací proto pracuji s feng-shuei, astropsychologií, jednoduchými cvičeními vědomého dýchání a s yang-sheng čili čínským učením, jak se správně stravovat v souladu s ročním obdobím. Protože lidé nejsou jenom duchovní bytosti, ale mají i tělo, které je zapotřebí vnímat. Když chcete zlepšit svůj život, transformovat se, žít víc v souladu s přírodou a s vlastními vnitřními potřebami, je třeba se na to podívat z víc úhlů pohledu.

Mluvila jste o vzájemném srovnávání antické a orientální mytologie, tedy o prolínání západní a východní kultury. Nabízí tenhle pohled pochopení dějů, které se teď dějí? Nebo se budou dít?

Prožíváme období velkých změn jedné civilizace. Někteří o tom mluví otevřeně, například Jung to zmiňoval už v minulém století. Člověk pocházející z naší kultury prožívá velké změny, přichází jiná doba. Samozřejmě můžeme říct, že nová doba přichází i do Číny nebo jinam, to není tak, že bychom teď nějak ztroskotali. (usmívá se) Všichni procházíme určitými transformacemi.

Jak se tedy mění současná evropská kultura?

Evropská kultura se dlouhou dobu bránila všem vlivům z okolí. Částečně nějaké absorbovala, arabské nebo turecké, ale více méně se ubránila. Takhle už to teď dál nejde. Víte, žijeme v době, kdy nás východní kultura silně ovlivňuje a někdy možná víc, než bychom sami chtěli. Začalo to bojovým uměním, pak přišla akupunktura a medicína, ale velkou roli v prolínání obou kultur sehráli lidé, kteří k nám z Východu přišli. Ale úplně stejně i Západ ovlivňuje Východ, je to obrovská duchovní, kulturní i technická výměna. Co lidé z židovsko-křesťanské kultury potřebují a co se mohou právě z východních tradic naučit, je navázat vztah k tělu. Zapomněli jsme, že tělo a duch jsou spojené a že mysl může ovlivňovat tělo.

Právě proto, že svým životem vycházíme z tradic židovsko-křesťanské kultury, je v nás toto odpojení od vlastního těla zakořeněno velmi hluboko...

Nevím a nemohu říct, jak se s tímhle prolínáním a objevováním jiných pohledů na svět a na člověka židovsko-křesťanská kultura vyrovná. Ale je to tady a nejde o to, jestli to chce přijmout nebo nechce.

Doba je prostě taková. Také se na ni můžeme z pohledu principů jin a jang: jang jako mužský princip, nebe a jin jako ženský princip, tedy země, tělo, materie. A co se v dnešní době děje? Už víme, že myslí lze ovlivnit tělo. Proto daleko víc pracujeme s tělem, věnujeme se mu, cvičíme a pečujeme o něj. Nebo kolik je kolem nás ekologických hnutí chránících Zemi... Tato starost o Zemi je v podstatě starost o tělo. Vzpomněli jsme si, že jsme zničili planetu, na které žijeme, že o ni nepečujeme a že se nám to jednou vrátí.

Všude, kde je jeden princip upřednostňován na úkor druhého, je potřeba oba dva vyrovnat. Což ale neznamená, že se tenhle dominantnější ztratí! Zvlášť jestli o to pečujeme, aby nezanikl, a jestli si vysvětlujeme, co se vlastně děje.

Řada lidí dnes prostřednictvím různých metod hledá cestu sám k sobě. Co byste takovým lidem doporučila na základě svých zkušeností?

Že je nutné pochopit, jak se pohybuje životní energie. Pochopit, že změny přicházejí a že jsou normální, že všichni procházíme změnami, ať už jako civilizace, tak jako jednotlivci, a brát změny jako normální a poučit se z nich. Spousta lidí, kteří pořád něco hledají, vlastně nechápou sami sebe a svůj život, své vlastní potřeby a vnitřní potenciál. Často jsou vychovaní určitým způsobem a podle toho se stále chovají, i když jim to brání v jejich dalším rozvoji. A potom přijde krize. Krize není nic jiného než změna. Všechno se mění! To je normální. Prostě nechat se žít a přizpůsobovat se.

Jak tedy se změnami nakládat jinak než dosud?

Jde o to si uvědomit, že jako je doba vhodná na klid, tak je doba vhodná na aktivitu. Někdy se nám daří lépe, někdy to jde hůř a spíš se nedaří... Někdy nemáme dost peněz a musíme víc šetřit, tak tuto dobu můžeme využít pro něco užitečného, učit se nebo meditovat. Někdo chce mít dítě, snaží se, ale je to zbytečné, protože zrovna není vhodná doba. A tak je to se vším. Jde o to se naučit chápat tento princip… To je ale práce na celý život.

Říká se, poznej sám sebe a poznáš celý svět ... Že by tedy odkaz na astropsychologii?

Určitě, tento citát mám velmi ráda! Poznáš nejenom sám sebe, kdo jsi, ale také, že se sám v sobě měníš, že se tvůj život mění, a pak pochopíš, že se i ostatní lidé mění. Že všechno je v pohybu, i svět a že pohyb je normální.

Společnost nás ale naopak utvrzuje v tom myslet si rigidně stále to samé, teď jsme takoví a takoví už budeme pořád...

... a musíme se toho pevně držet a cokoliv nového se stane, je to úplná hrůza... Mně to přijde nesmyslné, protože v životě je pořád něco nového!

V MAITREI budete mít na podzim cyklus tří seminářů týkajících se osobního rozvoje na základě astropsychologie. Co si pod tím představit?

Snažím se o to, aby si účastníci semináře odnesli materiály, které pak mohou prakticky využít ve svém životě. Proto kdo bude chtít, napíše do přihlášky na seminář své datum narození a já mu k tomu vypracuji základní informace, které dostane před začátkem semináře. Na semináři se pak budeme věnovat konkrétnímu postavení Slunce a ostatních důležitých planet v konkrétních domech. Každý tak získá informace ke svému vlastnímu datu narození.

Jak tedy ovlivňuje náš život postavení Slunce v okamžiku našeho narození?

V astrologii se Slunce chápe jako mužský princip, který je v řecké mytologii  nejčastěji zobrazován bohem Apollónem. Je ale zajímavé, že tento celkem velký princip není tím, který by rozhodoval; všechno dělá Zeus. Ale Apollón je jeho milencem. V astropsychologii těmto dvěma odpovídají planety Slunce a Jupiter a na jejich postavení vidíme, kde je naděje, štěstí a světlo v životě člověka.

Další zajímavostí je, že Apollón je spíš osamělý bůh. Čas od času se po jeho boku objevily nějaké ženy, ale není rodinný typ. Podle řecké mytologie lze tedy tento sluneční princip chápat tak, že plně člověk uskutečňuje svou sluneční tvořivost v osamění. A lidé, kteří  mají silně postavené Slunce, jsou silné individuality a těžko zapadnou do kolektivu. Ale takhle to musí být a kolektiv si musí zvyknout, že existují silné individuality! Všichni nejsou uzpůsobení pro kolektivní život a kdo říká, že by to tak mělo být ...

O tom budu mluvit na třetím semináři, který je věnován mezilidským vztahům ve věku Vodnáře, jak se tato doba často nazývá. Tyto dva symboly stojí zcela naproti sobě: Lev je silně individuální, Vodnář je kolektivní. Jak se budou  individuality prosazovat v dnešních společenstvích a kulturách, které jsou tak kolektivní? Pořád se mluví o globalizaci a sjednocování, ale vidíme, že to je problém nechat všechny žít, jak chtějí.

A jak se v našem životě projevuje postavení Luny, symbol ženské energie?

Díky ní se hodně naučíme o svých instinktech. Kde je Měsíc, tam je prostor pro naši minulost a naše vztahy s minulostí. Spoustu věcí v našem životě děláme jenom s pomocí této energie, aniž bychom rozuměli tomu, proč to děláme. A co je důležité z pohledu astropsychologie, co chce Slunce vytvořit, může vytvořit pouze skrz Měsíc. Slunce jako energie a Měsíc jako forma věci. Jestli správně nepochopíme tento lunární, ženský princip v nás, tak nezvládneme hodně věcí, které nám Slunce nabízí.

Autor článku: Rina Komorádová

Pro Maitreu, v roce 2011: http://magazin.maitrea.cz/nechat-se-zit/

ThetaHealing
smysl zivota
Semináře v Maitrei v roce 2018
seminare osobniho razvoje
konzultace astrologie
fengshui konzultace
online konzultace
Blog
youtube cz
Well-Balanced
Pratite nas na Facebook-u
cviceni afirmace meditace