The Shift of Consciousness in the Time of the Avant-garde
Tatjana Micić
ISBN: 978-80-908400-0-3
Nakladatel: Micić Tatjana
Edice: Svazky symbolického myšlení. Svazek 1.
Vazba: brožovaná
Počet stran: 123
Rok vydání: 2021
Rozměry: 16,5 x 24,5
Váha: 280 g
Jazyk: anglicky (úvod v českém jazyce)
Kategorie: avantgarda, umění, literatura, mytologie
Cena: 360Kč (15EUR) + poštovné
Články, které máte před sebou, jsou výběrem autorských prací publikovaných v letech 2004 až 2009, z doby, kdy jsem učila na Filozofické fakultě v Praze na Katedře slavistiky a východoevropských studií Karlovy Univerzity a psala disertační práci na téma: Mythical Paradigms of the Avant-garde and It’s Era (Mýtická paradigmata avantgardy a její doby).
Články jsou psány v angličtině a s lítostí podotýkám, že je nyní nemohu přeložit do češtiny a srbštiny, přestože bych byla ráda, aby byly k dispozici srbským i českým čtenářům, protože žiji a tvořím v různě mluvících prostředích. Proto v tomto vydaní přikládám úvod ve třech jazycích v naději, že usnadní čtení a porozumění článků publiku z různých prostředí.
Avantgarda se objevila v důsledku velké krize, která zasáhla svět a zejména evropskou kulturu na počátku 20. století. V knize: Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Edmund Husserl řekl, že krize je výsledkem mnoha protichůdných vědeckých teoriích a filozofických systémů. Nedostatek jedinečného vědeckého základu proto způsobil relativizaci vědeckých znalostí a sociálně-etických hodnot. Na rozdíl od Husserla, Losev věřil, že v té době došlo ke změně mytologie a způsobu víry. V Dialektice mýtu napsal, že každá věda je mytologická a zdůraznil, že základní způsob chápání sociálních a vědeckých trendů má být prostřednictvím sociologie mytologie. Carl Gustav Jung později nastolil otázku „ducha doby“ a věřil, že pokud bychom chtěli studovat náboženství, mýty a kulturní proudy různých zemí a národů světa, museli bychom prozkoumat projev každého velkého archetypu nebo každého „ducha doby“.
Výběr z děl byl proveden tak, aby ukázal, že avantgardní umění a literatura z počátku 20. století nevytvářela díla, ale něco manifestovala. Co manifestovala? Manifestovala historickou změnu ve vědomí člověka dvacátého století, která je nyní čím dál zjevnější lidem žijícím v první polovině dvacátého prvního století. Když nyní čteme umělecká díla a filozofii z počátku minulého století, musíme si položit otázku, zda něco bránilo změně lidského vědomí v průběhu 20. století? Zda teprve nyní, v 21. století, můžeme plně porozumět jevům, které umělecká a filozofická vize oznámily před sto lety?